Zítřejší Národní potravinové sbírce a problematice plýtvání potravinami věnovala obsáhlý prostor také redakce online deníku Aktuálně.cz. Přinášíme vám zkrácenou verzi textu Zuzany Hronové, celý materiál naleznete zde »
Praha – V sobotu 21. listopadu 2015 se v Česku již potřetí koná charitativní Národní potravinová sbírka, která Čechy oslovila více než klasické vybírání peněz do kasičky. Díky sbírce, do níž se zapojují tisíce nakupujících i dobrovolníků, se v období před Vánoci dostanou k lidem bez prostředků potraviny, které by si jinak nemohli dovolit koupit.
Potraviny budou celou sobotu vybírat od zákazníků ve více než 470 obchodech po celé zemi ze sítí Albert, dm, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market a Tesco dobrovolníci v typicky modrých zástěrách s logem projektu „Potraviny pomáhají“.
Jídlo, které obyvatelé nakoupí a vzápětí vloží do speciálních košů v hypermarketech, poputuje přes potravinové banky neziskovým organizacím přímo v místech, kde lidé darovali. Pomohou tak matkám s dětmi v azylových domech, seniorům, osobám bez domova či lidem s handicapem. V prvním ročníku sbírky lidé a firmy darovali 66 tun potravin, v roce 2014 to bylo již 173 tun.
Zatímco veřejnost zaregistruje skutečnost, že se vybírají potraviny pro sociálně znevýhodněné jen jeden den v roce, třináct potravinových bank v České republice funguje každý den. Každé ráno a dopoledne zboží vydávají, odpoledne zase naváží nové do svých skladů.
Co do objemu potravin je největší bankou ta pražská, která má na starosti celou Prahu a Středočeský kraj. Pro představu to činí sto odběratelských organizací, tedy zhruba 10 000 klientů. Pro jídlo sem jezdí Charita, Naděje, azylové domy, Klokánky, domy na půl cesty, stacionáře, dětské domovy, komunitní centra, městské části Prahy, které dávají jídlo lidem na ulici, a další.
Některé hypermarkety už jídlo nevyhazují. Dávají ho bankám
Jídlo dostávají jak od výrobců, tak od prodejců, nejčastěji hypermarketů. Do potravinových bank si již naštěstí navykly dávat zboží, kterému se blíží doba expirace, nebo jsou špatně popsané, mají špatnou gramáž, poškozené obaly, popřípadě jsou nesprávně naplněné. Asi nejvyspělejší a nejuvědomělejší je v tomto ohledu obchodní síť Tesco.
„Naši dodavatelé mi vždy volají, co je s potravinou za problém a jestli to nechci. Většinou říkám, že chci, protože problém je většinou vizuální, ne chuťový,“ říká předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. „Pracovníci hypermarketu jsou velmi rádi, že nám takovéto neprodejné zboží mohou věnovat, protože dříve se to házelo do kontejnerů, což těžce nesli,“ dodává.
Co se týče výrobců, jsou jejich častými dodavateli farmáři. „Ti, co dodávají produkty do hypermarketů, tak se musí řídit přísnými regulemi, jak má která zelenina vypadat a jaký mít tvar. Takže nám sem dávají kusy, co by neprodali – podlouhlé nebo moc malé dýně, křivé kedlubny, cukety nebo moc drobné brambory, které propadnou třídícím sítem.“
V České republice existuje třináct potravinových bank – fungují v každém kraji kromě Jihočeského. V Českých Budějovicích a okolí zkrátka vznik banky ještě nikdo neinicioval. Jedná se totiž o iniciativu zdola – od občanských spolků.
Češi jsou největší plýtvači potravinami v Evropě
Spoluorganizátor Národní potravinové sbírky, platforma Byznys pro společnost, se akcí snaží upozornit na problém plýtvání potravinami na straně jedné a nedostatku jídla pro lidi bez prostředků na straně druhé. Podle statistik žije až patnáct procent obyvatel Česka na hranici chudoby a nemohou si dovolit pravidelné jídlo. Na druhé straně se v ČR každoročně vyplýtvá 80 kilogramů potravin na hlavu, a to včetně novorozeňat. Národní potravinová sbírka si klade za cíl apelovat na veřejnost, firmy i instituce a pomoci tak tyto trendy dlouhodobě měnit.
„V roce 2014 byli Češi vyhlášeni největšími plýtvači potravin v Evropě. A pozor, ani ne tak vinou hypermarketů, ale domácností, jednotlivců. Plnou třetinu jídla, co nakoupí, tak české domácnosti vyhodí,“ říká Věra Doušová.
Výzkumy podle ní již tři roky po sobě ukázaly, že největšími plýtvači jsou mladí lidé od 18 do 25 let. „Nejméně plýtvají důchodci, neboť zřejmě počítají každou korunu. Protože mladí lidé jsou současně největšími ekology, třídiči odpadu a bojovníky za čistou planetu, tak si myslíme, že jim patrně nesepnula souvislost mezi plýtváním potravinami a zátěží na životní prostředí,“ pozastavuje se nad tímto paradoxem předsedkyně Potravinové banky Praha.
Národní potravinovou sbírku 2015 podporují:
NPS organizuje: Byznys pro společnost ve spolupráci s Armádou Spásy a Federací potravinových bank
Strategičtí partneři: Albert, dm, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market, Tesco, Carrier
Partneři: Raben Logistics, Mars, Rohlik.cz, Sodexo, Sodexo Benefity, Unilever
S podporou: Ministerstvo zemědělství, MČ Praha 7, Mateřská škola Uranie, ZŠ Letohradská P7
Hlavní mediální partner: Český rozhlas Mediální partneři: DeadLineMedia, Loosers, MilujemeJidlo.cz, My89.cz
O Byznys pro společnost, z.s.:
Největší organizace na podporu společensky odpovědného byznysu v ČR. Je národní partnerskou organizací CSR Europe, celoevropské platformy pro odpovědné podnikání (corporate social responsibility) a českým koordinátorem mezinárodních programů (např. Diverzita.cz). V Česku vedle NPS organizuje třeba celosvětové dny firemního dobrovolnictví Give&Gain a Engage.
www.byznysprospolecnost.cz // facebook.com/byznysprospolecnost // twitter.com/odpovednefirmy
kontakt: Jakub Unger, unger@byznysprospolecnost.cz , +420737214123