Americká  Rada pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC) spočítala, že průměrná rodina v USA utratí každý rok 2 225 dolarů za jídlo, které nesní. „Jde o tak masivní problém, že pokud by potravinový odpad představoval zemi, zanechala by třetí největší ekologickou stopu – za USA a Čínou,“ uvedla NRDC. Vědecká pracovnice rady Dana Gunders, která se specializuje na oblast potravin a zemědělství, připravila pro americké domácnosti rukověť pro bezodpadovou kuchyň.

Waste Free Kitchen Handbook vyšla na podzim 2015 a je především praktickým průvodcem, jak se chovat, aby se jídlem plýtvalo co nejméně. Obsahuje návody, jak si správně naplánovat nákup potraviny, jaké potraviny vybírat, jak je skladovat, aby co nejdéle vydržely. Konkrétní recepty, jak nakládat se zbytky. Ale také vzdělávací infografiky, které srozumitelně ukazují, že šetřit jídlem znamená šetřit penězi. A samozřejmě energií, vodou a lidskou prací.

Zdroj: nrdc.org
Zdroj: nrdc.org

„Doufám, že kniha bude čtenářům sloužit jako zdroj informací a inspirace,“ svěřila se Dana Gunders v rozhovoru pro server HuffingtonPost. „Nabízí velmi konkrétní informace, které vám pomohou třeba s tím, jak vhodně uložit rajčata. Ale není to jen o správné přihrádce v ledničce, jde o nový způsob myšlení a způsob, jakým přistupujete ke svému jídlu.“

Tým Dany Gunders v NRDC věří, že lidé začnou uvažovat třeba o tom, jak se chovají v restauracích. A že lidé pracující v pohostinství také budou nakládat s jídlem šetrněji. „Mnoho odpadu vzniká v potravinářském průmyslu, v obchodech a v restauracích. A vzniká proto, že se jejich pracovníci snaží, aby zákazníci odcházeli spokojení. Třeba v Kalifornii, kde bydlím, dostanete v restauraci okamžitě na stůl karafu s vodou. Kalifornii ovšem trápila velká sucha, nebylo by tedy logické nenosit vodu automaticky, ale jen na požádání? A podobně by mohl číšník říkat zákazníkům: ‚Nebudu vám automaticky nosit chléb v košíčku, ale pokud ho chcete, jen si řekněte a donesu ho. Pokud byste ho totiž nepoužili, stejně ho musíme vyhodit.‘ O tento přístup nám jde.“

V již zmiňovaném rozhovoru Gunders také řekla, že věří vlivu, kterým na sebe lidi navzájem působí. Tedy: Začne-li se k jídlu chovat šetrně někdo v kanceláři, záhy se přidají další. „Dnes je plýtvání jídlem společensky přijatelné. Pokud půjdu a na ulici vyhodím do koše půlku nesnězené bagety, možná si někdo pomyslí, že jsem cvok, ale většina se ani nepodiví.“ Platí to i naopak: Na kolegy v práci, kteří si zabalí zbytky od společného oběda, se ostatní skrze prsty dívat budou.

Z dat, která NRDC nashromáždila, vyplývá, že v USA je dnes plýtvání potravinami běžnější než kdy dřív a například o polovinu větší než v sedmdesátých letech. Svou roli v tom podle pracovníků Rady hraje fakt, že se dnes dávají mnohem větší porce jídla, než člověk potřebuje. Pokud všechno sníte, tloustnete. Pokud ho nesníte, vytváříte zbytečný odpad.

„Dalším faktorem je, že máme velmi zaměstnané domácnosti, v nichž tvrdě pracují oba partneři či spolubydlící. Takže takový pár se vydá o víkendu na nákup s plánem, co bude v týdnu vařit. Ale pak na vaření večeře není čas, jsou unavení a je o tolik rychlejší koupit si hotové jídlo cestou domů nebo se potkat v restauraci… Najednou je středa a čerstvé jídlo už není čerstvé, některé je na vyhození,“ řekla Gunders deníku HuffingtonPost.

Američané vyhazují asi čtvrtinu nakoupených potravin. 97 procent tohoto odpadu končí na skládkách, což přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů. Na druhé straně – téměř 50 milionů Američanů trpí nedostatkem potravin.

Jak s bezodpadovou kuchyní začít? A jak lidem rozmluvit, že to zabere spoustu času a nezábavného dumání nad nákupním košíkem? „Ve skutečnosti to není až tak otázka času a úsilí, jako otázka znalostí. Například vědět, co ve skutečnosti znamená datum spotřeby – že vážně nejde o datum, kdy mám potravinu automaticky vyhodit,“ uvedla Gunders. „Mnoho času nezabere ani zapamatovat si, jak potraviny správně skladovat. Knihu jsem se snažila připravit co nejpřehledněji, takže stačí nalistovat danou položku a hned dostanete radu, co s ní. Jestli ji dát do ledničky jen tak, nebo jí život prodlouží plastový sáček a podobně. Zamrazování potravin také nezabere moc času… Pevně doufám, že si lidé uvědomí, že používat navrhované strategie za to stojí.“

Tweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+
Americká vědkyně sepsala rukověť pro kuchyň bez zbytků
Štítky: