Kdo z nás v životě nenechal na talíři nedojedené jídlo, v lednici starou večeři nebo nakoupil příliš pečiva, které druhý den putovalo rovnou do koše? Známe to jistě všichni. Nejde ale jen o naše peníze.

Důsledky plýtvání

Podle renomovaného britského týdeníku The Economist nespotřebované potraviny přispívají i ke značnému znečištění planety. Je nutné brát v potaz neúčelné využití paliva pro zemědělské stroje, prostředky pro výrobu hnojiv, provoz továrny atd. To vše uvolňuje do atmosféry skleníkové plyny. Jen pro zajímavost, pokud by tyto roční emise vypouštěla jedna fiktivní země, stala by se třetím největším znečišťovatelem na světě (po Číně a Americe). Co se týče množství „promrhané“ vody, která je třeba na výrobu nespotřebovaných potravin, statistiky ukazují ještě horší výsledky. Podle OSN se ročně zbytečně spotřebuje voda, která odpovídá toku ruské Volhy. Nejhorším prohřeškem se však v tomto ohledu stává nespotřebované maso. Pro představu – na produkci kila obilí zemědělci potřebují 1 500 litrů vody, na kilo hovězího masa desetkrát tolik.

Boj EU

Problém plýtvání potravinami je do značné míry problémem bohatého světa. Dokazuje to i Organizace pro výživu a zemědělství, podle které vyhodí průměrný Evropan do koše za rok 96 až 115 kilogramů jídla. Největší podíl mají mladí lidé a ti, kdo žijí v domácnosti sami. Za velkou částí plýtvání stojí také supermarkety. Podle OSN se kvůli nevyhovujícímu vzhledu globálně vyhodí až 20 % produkce.

Během loňského září se státy OSN dohodly na postupech, které by měly zajistit udržitelný rozvoj života na celé planetě. „Opatření se musí týkat celého řetězce, tedy spotřebitelů, prodejců i produkce samotné, včetně ztrát po sklizních a podobně,“ řekl český europoslanec Miroslav Poche z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku serveru EurActiv.cz.

Účinná strategie, která by tento fenomén pomohla zastavit, by však měla vycházet z individuálního přístupu zákonodárců k jednotlivým členským zemím. Nutná je především osvěta mezi lidmi o dopadech plýtvání, vlastní sebekázeň a změna přístupu k potravinám, které nesplňují estetické standardy. V tomto případě mohou pomoci i zákonné normy, které vytvoří dobré podmínky pro podnikatele, kteří tyto potraviny, jež se dnes běžně vyhazují, budou moci dále využívat.

Jeden z nejhorších zlozvyků lidstva? Plýtvání potravinami!
Sdílet